Intimita tvoří nedílnou součást všech fungujících dlouhodobých vztahů, nejen těch partnerských, ale i přátelských a rodinných. Pojí se s pocitem výjimečnosti mít daného člověka v našem životě. Představuje blízkost ve smyslu fyzického kontaktu i emocionálního propojení. Umožňuje nám být sami sebou a dovoluje nám beze strachu odkrýt svoje slabé stránky. Ne každý je však intimity schopen.
Příčiny hledejte v dětství i minulých vztazích
Údajně trpí strachem z intimity 2,5 % populace, rozhodně v tom tedy nejste sami. Neobjeví se však zčistajasna, jeho příčiny hledejte v negativní zkušenosti z dětství. Prostředí, ve kterém vyrůstáme, totiž sehrává důležitou roli v našem budoucím vztahovém životě. Když rodiče nezvládali nebo nechtěli uspokojit naše potřeby, znejistili jsme a získali pocit, že s námi není něco v pořádku. Přestali jsme se tak otevírat ostatním - a přenesli jsme si to i do dospělosti. Na vině může být také ztráta rodiče v dětství, která v nás vyvolala obavy z opuštění. Se strachem z intimity bojují také osoby, které zažily fyzické nebo sexuální zneužívání, ale i oběti šikany nebo agresivního chování.
Strach jako obranný mechanismus
Často ale strach z intimity trápí také perfekcionisty, kteří na sebe i na partnera kladou obrovské až nereálné nároky. Obávají se proto, že je nezvládnou naplnit. Roli pochopitelně hrají i minulé partnerské zkušenosti. Všichni si neseme nějaké emocionální jizvy z dřívějších vztahů. Pokud jsme však museli čelit nevěře, zradě nebo jinému emocionálnímu zranění, pak nás pouhá myšlenka na to, že nás opět někdo zradí, odmítne nebo odsoudí, donutí vyhýbat se intimitě či dokonce sabotovat vztahy. Strach z intimity se proto stane jakýmsi naším obranným mechanismem, který nám má pomoci v tom, aby se podobná situace už neopakovala. Každý člověk však zároveň prahne po citovém a fyzickém propojení, dostáváme se tak do začarovaného kruhu.
Cesta ze začarovaného kruhu
Pokud vám strach z intimity brání byť se jen o kousek přiblížit člověku, ke kterému cítíte náklonnost, a vztahy raději ukončujete dřív, než se vůbec mohou stát vážnějšími, je načase s tím začít něco dělat. Ze všeho nejdřív si dopřejte čas a prostor pochopit, co se ve vás vlastně odehrává. Strach z intimity jde ruku v ruce s nízkým sebevědomím, sebeláska totiž představuje klíčový atribut při tvoření plnohodnotných vztahů. Sebepřijetí vám tak umožní být otevřenější a přístupnější, a to nejen k sobě, ale i k druhým. Naučte se pochopit, že zranitelnost není slabost, daleko lehčeji se pak popasujete s případnými odmítnutími nebo nepříjemnými situacemi. Nestyďte se obrátit ani na terapeuta, který vám nejen porozumí, ale zároveň vás i naučí techniky pro práci s vašimi emocemi. A hlavně pamatujte, že nikdy nic není jisté - a o vztazích to platí dvojnásob, záruky vám nikdo žádné nedá. Žijte a milujte tady a teď. Dovolte si být šťastní.