"Je mi 22 let a orgasmu jsem poprvé dosáhla v 21 letech. Kvůli své 'neschopnosti' vyvrcholit jsem se trápila. Mám pocit, že se na ženy vyvíjí příliš velký tlak." "Je mi 20 let a za celý život jsem orgasmu nedosáhla. Pochybuji o sobě, o partnerovi, mám výčitky, cítím smutek a pocity méněcennosti. Přesto mám uspokojivý partnerský i sexuální život, jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství." "Je mi 32 let, orgasmu jsem nedosáhla do 26 let. Nicméně pouze klitorálně, nikdy ne vaginálně. Bylo to ve vaně několik týdnů po porodu."
Tak zní tři z deseti výpovědí českých heterosexuálních žen, které se prostřednictvím výzvy na sociálních sítích Aktuálně.cz z roku 2023 rozhodly svěřit se svým příběhem o nemožnosti dosáhnout orgasmu. Příběhy spojovaly podobné motivy. Ženy kvůli tomu trpěly pocity méněcennosti. Orgasmu dosahují stimulací klitorisu, nikoliv během penetrace. Během sexu s partnerem tak buď mají pocit, že o něco přicházejí, nebo "jsou s tím v pohodě a dopomohou si samy rukou". O svých potřebách mají často problém komunikovat a vnímají, že během pohlavního styku jde hlavně o penetraci, kdy je mužův orgasmus na prvním místě.
Zkoušela jsem to znovu a znovu
"Moje první pokusy o masturbaci probíhaly tak, že jsem to po pár minutách vzdala s tím, že stejně cítím jen stud. Klučičí kamarádi byli o tom, 'kdy honí', otevření, ale když se otočili na nás holky, masturbace byla něco trapného a zakázaného. Vždy jsme všechny zarytě trvaly na tom, že 'je to fuj, to my vážně neděláme'," svěřuje se 22letá studentka Šárka. Na internetu se neustále utvrzovala v tom, že když nedosahuje orgasmu, je s ní něco špatně. "Dočetla jsem se, že existuje určité procento žen, které orgasmu není schopné dosáhnout. Okamžitě jsem se k nim přidala," vzpomíná.
Šárka se cítila méněcenná, připadala si jako nemocná a styděla se za to, že nezná své tělo a neumí si orgasmus přivodit. Hledala na YouTube videa, jak v sobě probudit sexuální sílu, a topila se v článcích o orgasmu a masturbaci. Když se svěřila své kamarádce, pomohlo jí, že měla podobnou zkušenost jako ona. "Řekla mi, že měla podobný problém, ale pak se jí to podařilo. To mi dalo naději," vzpomíná Šárka.
Pomalu si začala také uvědomovat, že se neumí "moc tělesně vnímat" a neměla pozitivní vztah ke svému tělu. "Měla jsem komplex z toho, jak vypadá moje vagina. Neodpovídala tomu dokonalému typu ve všech příručkách a učebnicích," říká. Před rokem na valentýnský svátek si tak spontánně objednala stimulátor klitorisu.
"A ono to nevyšlo. Tak jsem to zkoušela znovu a znovu, až se to jednou prostě stalo. Určitě za to mohlo to, že jsem byla mnohem víc uvolněná," popisuje. "Zpětně si uvědomuju, jak mě zmiňované články hrozně demotivovaly. Rychle přecházely k tezi, že je normální nebýt schopná mít orgasmus. Přitom bych potřebovala spíš slyšet, že to někdy chce prostě jen čas nebo že může být problém v technice a psychice," zdůrazňuje.
V soukromí používám polštář
Podle belgického psychoterapeuta a sexuálního terapeuta Louise Wauterse žijícího a ordinujícího v Praze mají ženy problém s dosažením orgasmu častěji než muži. "Zatímco muži vidí svůj penis od tří let, ženy začnou své genitálie často vnímat až v moment, kdy začnou menstruovat. To může mít vliv na to, že nejsou se svou sexualitou tolik spojené. Vliv tady může mít také psychika, kdy je pro dosáhnutí orgasmu důležitý určitý stupeň relaxace. A ten má co dělat s pocitem bezpečí," vysvětluje Wauters.
Ženám, kterým se nedaří dosáhnout orgasmu, by v první řadě radil, aby si uvědomily, že neexistují žádná pravidla pro to, jak se můžou samy sebe dotýkat. "Například velmi běžný způsob, jak ženy masturbují, je tření o polštář. Většina se za to ale stále stydí, nikdo jim naopak neřekne, že je to úplně přirozené a že to takhle můžou zkusit," radí.
Jeho slova potvrzuje 22letá studentka Martina. "Poprvé jsem zažila orgasmus, když jsem to příteli dělala rukou, měla jsem jeho stehno mezi nohama a soustavně jsem se o něj třela," popisuje. "V soukromí nejčastěji používám polštář nebo pohyb simuluji rukou v poloze na břiše. Až později jsem se dozvěděla, že existují ženy, které dosahují orgasmu stejným způsobem jako já," říká.
Právě fakt, že masturbační technika žen není často totožná s tou souložící, může mít za následek tzv. orgasmickou propast, kdy podle studií během sexu vyvrcholí více mužů než žen (konkrétně 86 procent a 62 procent).
Orgasmus by neměl být cíl
Podle Wauterse je většina žen schopná fyziologicky orgasmu dosáhnout. Problém nicméně je, že se snaží naplnit představu, jakým způsobem, za jak dlouho a kdy by k tomu mělo dojít. "Rozšiřte si obzory toho, co všechno můžete se svým tělem dělat. Zbavte se jakýchkoliv očekávání a představ, že tohle hodná holka nedělá," radí. "Může to znít jako klišé, ale vnímejte masturbaci jako objevování, které si užíváte. Je to cesta, která je pro každého opravdu jiná," popisuje.
Zároveň odmítá smýšlení o orgasmu jako o cíli, kterého je třeba během masturbace i sexu dosáhnout. "Takové vnímání nás vede k tomu, že se orientujeme jen na výkon. Přitom orgasmus by měl být vnímaný jako místo, kam můžeme dojít. A abychom vyvrcholení dosáhli, je třeba určitého vzrušení, které je třeba navodit. Když nevyvrcholíme, neznamená to, že jsme neměli dobrý sex. To by mělo platit jak pro muže, tak pro ženy," říká.
"Objevujte, co vám přináší potěšení. A začít můžete klidně u běžných věcí. Jak se cítíte, když si dáte teplou vanu? Co zažíváte, když jíte dobrou čokoládu? A koušete ji, nebo ji necháte rozpustit na jazyku?" radí.
Klitorální a vaginální orgasmus je stejný
Šárka i jiné respondentky se svěřily také se svou frustrací z neschopnosti vyvrcholit vaginálně, tedy během penetrace. "Přitom nic jako vaginální a klitorální orgasmus neexistuje. Z fyziologického hlediska není v ženském orgasmu žádný rozdíl. Je to jeden a ten samý," upozorňuje Wauters a upozorňuje, že vše je dáno anatomií klitorisu.
"Klitoris není jen ten malý viditelný výstupek. A už vůbec ne žádný zakrslý penis. Velikost klitorisu je taková, že jeho ramena objímají trubici vaginy, zatímco jeho tělo a ramena společně obklopují močovou trubici ze tří stran. Všechny tyto části jsou houbovitého charakteru a jsou senzitivní a vzruší se stejně jako penis," vysvětluje. "Jestli žena dosáhne vaginálního orgasmu, tak záleží na anatomii jejího klitorisu, nervových spojeních a dráždění celé oblasti," vysvětluje.
Důležité je podle Wauterse zamyslet se nad tím, proč se některým ženám nedaří vyvrcholit v přítomnosti partnera, zatímco během masturbace s tím problém nemají. Může to podle něj znamenat to, že samy dávají své potřeby níž než potřeby svého muže, můžou se stydět mluvit o tom, co chtějí, nebo se bojí uvolnit před jiným člověkem. Jeho slova potvrzují také slova jedné z respondentek, která uvádí, že se jedná o její vlastní psychický blok.
"Neustále pracuji s myšlenkou, že hlavním cílem pohlavního styku je vyvrcholení partnera, nikoliv to mé. I když si běžně uvědomuji opak, v momentě, kdy jsem s někým v posteli, v hlavě mi něco přepne. Je mi trapně z představy, že bych po někom chtěla, aby mi dělal jazykem nebo rukou přesně to, co si přeju a co sama sobě dokážu dát," popisuje 22letá studentka.
Muži jsou otevření instrukcím
Wauters přitom kontruje, že většinu jeho mužských klientů vzrušuje právě to, jak si partnerka intimní chvíle užívá. "Pokud je pro muže vzrušující sledovat ženu, která zažívá potěšení, je logické, že bude většina z nich otevřená instrukcím a komunikaci. V párové terapii muži často říkají: 'Prostě mi řekni, co máš ráda, jak to děláš a já to budu dělat'," popisuje Wauters. "Je paradoxní, že se jeden druhého ptáme, jaké máme rádi víno, ale už se neumíme zeptat, jaké dotyky nám dělají dobře," dodává.
Ženám by doporučil, aby se s partnery začaly o svém studu nebo neschopnosti se uvolnit bavit. "Klidně začněte tak, že je pro vás těžké o tomhle mluvit a vlastně nevíte, jak začít. Dejte do hlavního hledáčku hravost a objevování. Když jsme si jako děti hráli, nedívali jsme se na hodinky. Užívali jsme si hru bez ohledu na její cíl. A přesně o hravosti by masturbace a pohlavní styk měl být," uzavírá.